Pro psaní příspěvků do Knihy návštěv je nově vyžadována platná registrace na Fóru (přihlašovací údaje pro Knihu návštěv a Fórum jsou identické).

Jméno
Heslo

předchozí ...

 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910

... další
Jméno: Elemir 12. 5. 2012, 18:19:43 delete
e-mail:
 
Ty se mi minuli.
Jméno: Adam23 12. 5. 2012, 15:28:50 delete
e-mail:
 
Settlery II tam jsem se nahrál hodin, superúžasná grafika a animace. Jinak moje první hra na GOG.
Jméno: MP 12. 5. 2012, 12:44:58 delete
e-mail:
 
Jo, jo Settlers II 10th Anniversary hraju občas doteď.
Jméno: rengo 12. 5. 2012, 12:14:03 delete
e-mail:
 
paril z vas tady driv nekdy setlery? to byla parba =)
Jméno: Elemir 12. 5. 2012, 12:04:58 delete
e-mail:
 
Poslední manuál, který stál zato jsem našel v platinové edici Neverwinter Nights. Formát A5, kroužková vazba, hezký stylový papír a podrobně rozebrané statistiky, charaktery apod. Sice to nevybočovalo z novodobého standardu AD&D, ale dobře se v tom četlo. Dost zajímavě zapůsobila i bonusová edice Dragons Age, tam jsem dostal A4 Prima Games průvodce. V podstatě tu hru člověk ani nemusí hrát, stačí si ho jen přečíst ... Je to spíš jako taková kuriozitka k obsahu, ale zmáklý to maj dobře. Tedy k AD&D málem bych zapoměl, k Pool od Radiance vyšel doceha slušný manuál, sice jsem to díky nějaké výběhové edici dostal v šedobílém provedení (bez krabice a spol.). Připadalo mi to tenkrát jako kupa papíru a v tom někde schované CD. Dneska bude ten menší obsah spíše tím, že většinu her lze dohrát bez většího zaškobrtnutí a bez pořádné přípravy. Vyšší obtížnost přichází až s datadisky a to už má vesměs každý základní hru prolezlou do všech koutů. Další variantou je komplet herní nápověda, takže se to bere za pochodu ... Cluebooky se mi třebas líbí, ale je to to samé, co novější Prima Games, než se člověk naděje, tak místo obecných tipů čte popisky úkolů a kouká do map dungeonů
Jméno: Majk 12. 5. 2012, 10:18:34 delete
e-mail:
 
MP: no jo, replacementdocs znám, odtamtud taky mám ty manuály, o kterých jsem psal. Jenom hledat tam manuál pro DM mě prostě nenapadlo.
Jméno: StriderCZ 12. 5. 2012, 08:03:19 delete
e-mail:
 
Tak problém s nízkým levelem a nechutně silnými a odolnými nepřáteli (fatální kombinace fyzické a magické rezistence) mně provázel celou dobu hraní. Levelením postav jsem strávil "neúrekom času".
Nicméně poces navýšení expy jsem dotáhl k dokonalosti: kombinace Fontána E2 (prim. dovednosti na 200 na 1 souboj) + teleport B2 (3x Cuisinart) = 10 000 000 expy.


jak navýšit expy do nebeských výšin.
Jméno: MP 12. 5. 2012, 07:58:32 delete
e-mail:
 
K těm manuálům, existuje taková stránka
http://www.replacementdocs.com/download.php ...
a tam je v podstatě všechno. I ten DM ) stačí zadat do vyhledávání.
Jméno: Majk 12. 5. 2012, 04:34:33 delete
e-mail:
 
Stridere, opravdu moc díky za manuál, teď se to bude hrát mnohem líp, nejspíš ještě jednou začnu úplně od začátku. Teda chtěl bych nejdřív dokončit MM2, ale teď jsem tam trochu "stuck", pořád mě vybíjejí v místech, která už jsou příběhově důležitá -- asi bude nutná nějaká pauza. Fakt jsem nikdy nehrál obtížnějěí dungeon.

Manuál k DM jsem bohužel nikdy neviděl, ani třeba v PDF, jenom mám někde v záložkách web, kde je celá hra rozebrána na mnoha desítkách stránek, je to svým způsobem alternativa k manuálu a cluebooku. Ale musí to být nádhera, něčím takovým listovat. Mám třeba (bohužel taky jen v PDF) manuál ke starému dobrému perskému princi 1+2 a byť je to vlastně "jen" akční bludišťovka, ten manuál zvedá už tak dokonalou atmosféru těch her o dalších sto procent. Nebo úžasné manuály ke klasickým DOSovským simulátorům jako F-19 a LHX, oba mají desítky a desítky stránek nabitých informacemi. Nekupuju si nové hry (lépe řečeno kupuju vzácně), tak nevím úplně přesně, ale připadne mi, že na tenhle aspekt se dneska dost kašle. Takhle udělané manuály jsem už hóóódně dlouho neviděl.
Jméno: StriderCZ 11. 5. 2012, 10:43:51 delete
e-mail:
 
Ještě málo k manuálům:
Mnoho starých her mělo manuál na mnoho stran
(např. dokonalý manuál k Dungeon Master).

Wizardry ani ReA bez znalosti se bez manuálu hrájí velice špatně, a přijdete o značnou část herního zážitku a FRUSTRACE vám bude podávat ruku. (u ReA základ hry vychází z německé varianty AD&D- Das schwarze Auge - německá důslednost a maniakální důraz na detaily je pověstná).
Zejména tvorba postav v ReA (pokud nejdete cestou navolených postav) je natolik komplikovaná, že 1. bez manuálu nemáte šanci stvořit ani jednu postavu, 2. třeba u ReA: Shadows over Riva začínáte na 6. levelu, což je skutečně práce na celý den. Ale vyplatí se :D :D

Dneska jsem naskenoval (náhodou nalezený) manuál k W8 (přežil 1x povodně, 2x stěhování).
http://www.edisk.cz/stahni/01531/Wizardry_8_manual ... (60 stran A4)
A co se týče ReA: viz moje stránky www.old-games.estranky.cz (manuál + odkaz na detailní popis kouzel)

Jméno: Elemir 11. 5. 2012, 10:13:17 delete
e-mail:
 
Výjadření p. Grygara je velmi přesné, je to opravdu výstižně napsáno. Většina toho je tak samozřejmé, až se na to úplně zapomíná při definici Škoda jen, že otevřený svět neni vždy samozřejmostí a někdy jde prozkoumávání stranou ... člověk by rád, ale prostě se nejde nikam jinam dostat, dungeony jsou plné slepých chodeb apod., člověk narazí jen na to, co mu autoři přímo podsunou. Kochání krajinkou je taky moje oblíbená kratochvíle, v Gothicu 3 jsem měl kolikrát tendenci se jen tak posadit na skále nad pobřežím a dívat se, nebo prozkoumávat jinak prázdné horské lesy. V Morrowindu byl hezký zážitek z bažin, v Oblivionu mě uchvátily lesy (taky na něj nakonec dojde, jen se k němu dostat ). V MM7 pak bylo velkou výzvou zdolat sopku v Nighonu. Stejně tak zmapování monster a jejich proklepnutí. Začínám si uvědomovat, že některé věci už beru dnes u her za samozřejmost a omezil jsem se na takměř jediný herní styl. Stalkera jsem nehrál, ale kolega má podobný styl, prý se mu až smáli, jak za ostatníma hráčema zaostal. Pokud to hra umožňuje, tak proč ne, od spěchu tu jsou jiné tituly.

Ještě chvilku tu budeme takto vzpomínat a oprášim pořadač, vytáhnu tužku, deník a naplánuju si do konce roku titul po titulu Nedávno jsem po letech dohrál Vietcong, abych si připoměl svoji FPS éru. V porovnání s jinými tituly jsem musel opět konstatovat, že potřeba přemýšlet do FPS prostě patří a neni vůbec na škodu.
Jméno: MP 11. 5. 2012, 10:11:20 delete
e-mail:
 
RPG je pro mně jednoznačně vcítění se do postavy a do jejího světa. Chci se prostřednictvím svého virtuálního já bát, smát, plnit úkoly, objevovat a prozkoumávat svět.... chci prostě ten svět cítit a to prostřednictvím mně jako postavy ve hře. Když to tak není, nebo tomu něco schází, je to hra s prvky RPG, nebo prostě po staru Dungeon. RPG proto pro mně může být i adventura, stratgie, střílečka... Co se týká Might and Magic, je to vynikající dungeon se spoustou RPG prvků, ale to pravé RPG mi kazí parta, tedy že nehraju za jednu postavu s případnou možností nabrat společníky. V tomhle mi vyšel vstříc osmý díl a to už je luxusní RPG. Pro mně tedy. Jinak za nejlepší RPG považuju System Shock 2 a po té Daggerfall, Star Wars Knights of the Old Republic, Fallout, Jade Empire, Might and Magic VIII a Mass Effect (1). A v současnosti Minecraft, který představuje přesně to, co považuju za RPG.
Jméno: Majk 11. 5. 2012, 00:55:48 delete
e-mail:
 
Souhlasím s oběma, ale asi nejvíc s myšlenkou citovaného Grygara -- o tom rozhlížení se. Je asi jedno, co to je za hru, jak je technicky řešená a jestli je vůbec koncipovaná jako RPG, může to být adventura nebo akční hra s náznakem vývoje postavy nebo cokoliv jiného. A určitě je i jedno, jestli je to hra graficky nabušená nebo podrobnosti dostanu pomocí textového výpisu. Když mám chuť nějakým způsobem studovat okolí, asi se nejvíc vžívám do ropleplaye. Ať už jsem vylezl na kopec nad Novým Sorpigalem a kochal se krajinou nebo v MM2 v Middlegate objevil u zdi (dávající Čarodějovo oko, však víte) anebo úplně mimo žánr, ve Stalkerovi jsem se jal prozkoumat každou píď rozpadlé barabizny, pokaždé to byly silné zážitky umocňující hranou roli. Takže opravdu moudrá slova, je na tom hrozně moc pravdy. Když mě hra "donutí" dobrovolně rozhlížet se... jo.
Jméno: StriderCZ 10. 5. 2012, 20:17:16 delete
e-mail:
 
Vždy, když se mně někdo zeptá, co pro mně znamená RPG, co je tím důvodem, proč hraji hry, tak se mi vybaví následující:


Zamyslete se, co je podle vás znakem kvalitní počítačové "hry na hrdiny". Tabulky se statistikami? Záplava questů? Medovina tekoucí proudem? Ženské postavy s naddimenzovaným poprsím? Tohle všechno mnoho současných RPG nabízí, ale nic z toho nedělá dobrou hru. Pudlovo jádro ale dřímá někde jinde, ve zdánlivě banálním detailu- rozhlížení se. Pořádné erpégéčko totiž poznáte ve chvíli, kdy se vám v něm chce rozhlížet. Vylézt na kopec a rozhlédnout se. A když není kopec, tak na nejbližší věž, střechu stodoly, stožár plachetnice, nebo otevřít mapu a kochat se neprobádanými oblastmi., kde možná číhají nepřátelé o dvacet úrovní silnější, ale VY se tam jednou dostanete, to dá rozum. Ale nejde jen o technickou možnost rozhlédnutí se, ať už kamerou v pohledu první, nebo třetí osoby, izometricky, nebo z ptačí perspektivy. Důležitá je ta chuť a chuť se rozhlížet nevykřeše ani sebelepší engine, když do něj autoři nenasypou poctivý virtuální svět.

Text (mírně upraven): Lukáš Grygar, Level 135, úvod recenze GODS, Lands of Infinity

Zkrátka hra musí mít tu správnou atmosféru, ze hry musím také mít pocit komplexnosti, chuť objevovat nové a nové věci (nepřátele, kouzla, příběh, dovedosti, lokace), Musím zapojit představivost a fantazii. Když dnes hraji MM II tak fantazie a představivost maká naplno (a značně mi přidává na "obavách"- budu mít dostatečně silnou partu?, neztratím se v dungeonu? Vyřeším všechny problémy? logické hádanky? Navíc se rád kochám prostředím hry, jen tak se toulám krajinou (proto si mi tak líbil Oblivion). Mám rád starou VGA grafiku - která (na rozdíl od dnešního 3D umožnovala mnohem "umělečtější" dojem (podobně jako obyčejná fotka versus olejomalba).
Jméno: Elemir 10. 5. 2012, 16:52:54 delete
e-mail:
 
RPG? Je to velice záludná otázka Už jsem to v podstatě okrajově naznačil v předešlém příspěvku. Z dnešního pohledu je RPG synonymem pro velmi obecnou kategorii her. Když použiju pojem dungeon, tak si ještě dnes mnoho lidí vybaví na principy tohoto subžánru, ze kterého se RPG vylouplo. Pro mě je to spojeno hlavně s pravidly D&D nebo později zejména AD&D, tedy RPG musí ctít vývojový systém. V principu jedno jaký, ale krom ztotožnění se s hlavní postavou/družinou apod. je nutné, aby byl ve hře vidět znatelný pokrok - pro mě je RPG hlavně o tom piplání od zelenáčů po legendy a hlavně silný příběh. V tom je ten název už dnes zavádějící, což je ale asi celkem pochopitelné. Na počátku si nikdo možnosti dnešních her nedokázal představit a tak už na počátku milenia jsme byli svědky různých dodatků k názvu a nového škatulkování.

Osobně patřím do tábora antidiablistů , ještě dnes si docela dobře vybavuju ty věčné dohady nad tím, zda-li Diablo je nebo není RPG ... nakonec se proto vžilo označení akční RPG. Tím se vlk nažral a koza zůstala celá Na druhé straně pak existovalo pravověrné (plnohodnotné) RPG. Nicméně bylo to právě akční RPG, které nakonec udalo hlavní směr. Když vyšel Dark Messiah (anebo zabrousím ještě dále k Rune), tak se objevilo něco, co bylo těžké definovat. Celkem dobrý příběh, jednoduchý systém úkolů, vývojový strom, hlavní postava geroj první třídy, ale ... vyjma nových dovedností to byla pořád ta samá bábovka jako na začátku. Tenkrát jsem si povzdechl, že to mohlo být opravdu dobré RPG, ale na druhou stranu on ten podrobnější vývoj nebyl třeba. Ráno jsem si shodou okolností přečetl podrobnosti o směru vývoje Bioshocku, to bylo původně vyvíjeno jako plnohodnotné RPG, ale testing ukázal, že to tu hru zbytečně komplikuje a všechny nadbytečné vývojové prvky byly zas odstraněny.

Význam RPG se dávno ztratil a podle mě to díky tomu škatulkování už nevystihuje to, co si pod tím člověk představil ještě někdy v roce 2000. Ano i takový DOOM může být RPG - má příběh, úkoly jsou dané misemi a co vývoj postavy? Vždyť postupně nachází různá vylepšení, nové zbraně apod. Stejně jako se zlepšuje během hraní samotný hráč, roste i síla postavy. To sžití s postavou může být dokonce silnější. Když vyslovím RPG, tak sám vím, co tím myslím, ale při diskusí už se tomu snažím vyhýbat a spíše mluvím o konkrétní hře. Vcítění do postavy/družiny je pak dáno kvalitou takové hry ... u Zaklínače 2 jsem se chvilkama uchýlil i k dost peprnému vyjadřování, u FPS se mi tohle tolik nestává - nedáří se? Zahraju misi znovu a udělám si pomocné savy jinak. Ovšem zvorat něco při souboji v RPG mě dožírá hned :D Člověk se s tím piplá, hodiny a hodiny vybírá vhodné kombinace dovedností a nakonec se stejně uchýlím k hrubé síle ... poněvadž je to jistota ;)
Jméno: Majk 10. 5. 2012, 03:16:54 delete
e-mail:
 
Jojo, to jsou klasický Wizardry. Když vyrobíš s prominutím debilní partu v Might and Magic a netušíš nic o herních mechanismech, stejně můžeš hru úspěšně dokončit (od třetího dílu určitě), jen to bude trvat o dost dýl. Udělej to ve Wizrdry a pravděpodobně následuje nazdar bazar... Jsou lidi, co na tvorbě party do her jako Wizardry nebo Arkania dokážou strávit dlouhé dny.

Ale zase Might and Magic je prostě zlatý střed, a asi proto tu sérii tak všichni milujem. Pravidla nejsou krutopřísný, ale existují a jsou poznat, nekoná se tupé Diablo.

Mimochodem... když už vůbec vezmeme ten termín RPG... co je pro vás RPG? Nedala by se tak označit kdejaká hra? Roleplay splňuju v případě, že se opravdu vžiju do nějaké smyšlené postavy. Když hraju třeba formule nebo NFS, vtáhne mě to, cítím se jako závodník, užívám si každou zatáčku i rovinku, jsem nervózní při ztrátě času u výměny pneumatik a fakt jsem naštvanej, když nedojedu do cíle první, je to svým způsobem RPG? Když se na to kouknu takhle, nevidím zas tak zásadní rozdíl mezi závodní hrou, střílečkou, adventurou nebo rpgčkem. To dost možná i naopak, v rpgčku jsem spíš "bohem" party dobrodruhů než že bych přímo hrál roleplay... jak vnímáte žánr RPG? Vcítíte se přímo do těch postav?
Jméno: Uran 9. 5. 2012, 18:24:05 delete
e-mail:
 
Ten prispevek nize se tykal hry Wizardry 8. Tahle hra jak se zda chyby/chybu neodpousti.
Jméno: Uran 9. 5. 2012, 18:22:28 delete
e-mail:
 
Jsem asi uz zhyckany z ery RPG - kazdy a vzdy muze dohrat (MM7, baldur, fallout, ...) :-(. Zacal jsem hrat a dostal se do prvniho mesta (ze zoufalstvi se mi uz ani nevybavuje jmeno). Mam partu 8 "lidi" a momentalne jsem se totalne zasekl. Kamkoliv vyjdu tak me mostra zabiji behem jednoho souboje. Nemohu se ani dostat zpet do lehcich lokaci. Level scaling je dosti brutalni. Nevim jestli jsem udelal chybu v tvorbe a vyvoji druziny, ale vypada to na odlozeni do supliku a nekdy v budoucnu zacit znovu. Obtiznost mam nastavenou na minimum a presto je to pro me nehratelne.

Taakze nekdy pristeeeeeeeeeeeee ... uaaa.
Jméno: Elemir 9. 5. 2012, 14:54:39 delete
e-mail:
 
Dodatek k Wizardry 8: časopisy dnes dorazily, DVD jsou k nim opravdu přiložena
Jméno: Elemir 9. 5. 2012, 08:59:23 delete
e-mail:
 
Jak už jsem mnohokráte uvedl, pro mě éra RPG začala později, takže se mi starší tituly mnohde minuly. Díky tomu miléniovému boomu v RPG jsem se už ani zpět nedostal, což se začíná měnit až nyní s opětovným ústupem žánru Tedy ústupem, ono je to spíš tím odklonem, současný vývoj nám z toho začal dělat spíše nový žánr.

Generování prostředí neni jen otázkou Morrowindu, ono tohle bylo často typické i pro Gothic 3, kde to u dungeonů bylo tuplem přes kopírák (ovšem Gothic 3 ve výsledku o dungeonech neni). Nakonec ono se toho na to jedno CD ani víc vejít nemohlo. Proto je kus Vvavenderfellu jen sopečnou pustinou - až teprve tohle mi vadilo. Oblivion moc posoudit nemohu, stále ho mám jen rozehraný a navíc jsem ho kvůli hardwarové náročnosti přeskočil a dostal se k němu až po zmíněném Gothic 3. Je to docela zajímavý skok, Oblivion je v porovnání s ním dost "malovaný", celkem mě to překvapilo, ale je taky o dost veselejší než-li Morrowind. Skyrim je pak zas klasika, přetexturovaný Oblivion. Zatímco do roku 2006 to tedy vypadalo na dva směry grafického vývoje, dneska už je to jasný směr k realistické grafice.

Jenom ještě v rychlosti k Morrowindu, ono už před vydáním se to proklamovalo jako MMORPG pro singleplayer, proto ta rozlehlost, množství postav a pluginový systém přídavků. Byl to velký odklon od klasického schématu omezeného světa a striktního příběhu, který přišel s 3D.

Dnešní směr vývoje je tudíž jasný, Zaklínač 2 navázal na Gothic 3 a tak to půjde už dále. Je to daň za pokrok, vývoj takovýchto titulů je dost drahý a je nutné mu předem zajistit odpovídající prodej. Tzn. přizpůsobit ho širšímu hernímu publiku a pokud možno, uvést ho pro více platforem najednou ...

předchozí ...

 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910

... další