Díky  Dlouho jsem přemýšlel, jestli vůbec s recenzí vyjít. Dost mě třeba překvapilo, kolik recenzí se opírá o novinářskou verzi hry a kolik jich zmiňuje technické zpracování jen jako okrajovou záležitost. Faktické chyby raději vynechám. Včera mě zrovna v jedné recenzi zarazil zajímavý kontrast, kdy autor nejprve zdrbl devítku, aby si pak posteskl, že v desítce mu chybí něco, co předchozí díly přeci měli ... no jo, jenomže to, co mu chybělo, přinesla do série právě devítka . Poslední dobou mě spíš přijde, že se recenze píšou podle toho, jak významná společnost za nimi stojí, resp. jak významná je ta společnost pro profit herních magazínů.
U obtížnosti hry je to takové zvláštní. Limbic s tím dost zápasil už v Early Access a tady tomu nasadil korunu i designem úrovní. Na fóru jsem to zrovna včera znovu zmiňoval, hra obsahuje plno přepadovek, kdy jste během dvou kol obklíčeni. Tím padá jakákoliv možnost taktického úhybu a střelecké charaktery jsou na vedlejší koleji. Přesně jak psal KILLER, pro střelce tu prostě moc uplatnění není. Postupné vylákání monster je totiž taky zrušené a na družinu hned vyrazí komplet grupa z okolí, takže během pár kol je z toho opět jen kontaktní boj. I adventurer (normální) obtížnost si tak lze nechtěně ztížit výběrem družiny. To je věc, kterou by podle mě lehčí obtížnost nevyřešila. Je to zkrátka dané už tím návrhem mechaniky hry.
Osvědčené družiny tu snad ani nejsou  Člověk se musí smířit s tím, že v desítce bylo dost zaběhnutých věcí jakoby překopáno. Jaké bylo překvapení, když jsem třeba zjistil, že křižák je ve skutečnosti maskovaný kněz vyzbrojený mečem nebo šaman je vynikající bojovník, byť popisem se jedná o orčího mága. V tu chvíli je trénink křižáka jako bojovníka v háji, protože jako support si stejně moc nezabojuje. U šamana pak lze výcvik snadno zvorat zaměřením na celkem podřadnou Magií vzduchu. Trochu blbé je, že se na to přijde až ve hře |
