Albion:
Mé soukromé RPG nebe má jeden trůn, na kterém sídlí Dungeon Master. Po jeho pravici sedí Black Crypt a hned vedle něj hrdě ční Albion. Okolo poletuje mnoho dalších andělů a zvěstovatelů slova Božího.
Všechny tyto skvosty se nezapomenutelně zapsaly do mého srdce. Dungeon Master jako první dungeon na Amize, Black Crypt jako nejlepší dungeon na Amize a Albion? O tom bude moje recenze.
Mellthas kouzlí Malá ohnivá koule- některé věci by se zkrátka neměly překládat.
Proč to zmiňuji? Protože píši během průzkumu podzemí Arjanské univerzity, kdy čekám až se má družina po boji dostatečně unaví a odebere k odpočinku. Pomalu mizí zásoby jídla, dohořívají pochodně. Dungeony jsou jedny z nejatmosférovějších co znám. Bez světla není vidět na krok, ozývá se jen několik tónů hudby a škrábavé zvuky monster mezi padajícími kapkami vody. Souboje jsou dobře řešeny: na tahy, ale bez nadbytečných složitostí. A grafické stvárnění kouzel je takřka dokonalé.
Zajímavostí je, že i s pochodí je v podzemí docela tma (tedy do té doby, než mně napadlo v poměrně dost nepřehleném a tmavém dungeon pod Kounasem zapálit pochodně dvě).
Míním, že Albion je labutí písní dungeonů, posledním z klasických dunegonů, potažmo RPG před nástupem 3D. Ze hry přímo čiší s jakou láskou a citem tvůrci hru tvořili a dokončili. Jak skvěle se jim podařilo skloubit sci-fi a fantasy v živém světě, kde Vás baví prozkoumat každé herní políčko, splnit každý quest a přečíst si každý dialog.
Mé první setkání s Albiobem bylo v nejlepším čísle SCORE všech dob- 30. Absolutně uchvacující recenze Andreje , včetně návodu- celkem osm stránek plnotučného textu. V té době bylo pro mne PC nedostižným snem. Podruhé jsem se k Albionu dostal v roce 1997. Po povodních bylo tohle SCORE jedno z mála věcí co se zachránilo. Po celodenní šichtě jsem si zalezl do podarované staromodní manželské postele, z nočního stolku vytáhly dva Radegasty a usínal ve světě Albionu. Další setkání následovala- plná hra v časopisu a rozčarování z toho, že ten zidealizovaný svět prostě není takový, jaký jsem si vysnil. Zajména Gratogel vypadal hnusně. Začal jsem vydělávat, doma vlastnil první PC s grafikou NVidia TNT 2 ultra, sedmnáctipalcový CRT monitor. Na Albion jsem pak téměř zapomněl. Po několika letech se zákonitě dostavila herní krize: tehdy nové 3D hry mi už byly cizí. S nostalgií jsem vzpomínal na AMIGU 600 (o kterou jsem velice hloupě přišel). V době krize nejvyšší přišlo osvícení- internet a s ním Davesadovy, DJ stránky a databazeher, plné článků a odkazů na spoustu skvělých RPG. Druhou zásadní věcí bylo pořízení netbooku ASUS 1000 HD, cílený downgrade, který mi díky Hoborgovi připomenul nejlepší léta AMIGY. Časem jsem se vrátil i k Albionu. A ejhle, rozlišení 320x200 na destipalcovém monitoru je absolutně dokonalé a skvělé. Atmosféra tajemná, příběh (jako jeden z mála) hluboký, svět propracovaný, logika chování NPC odpovídá očekáváním (obdobně jako v Zaklínači).
|
Mně spíš zarazil ten Zaklínač, to už je retro??
Každopádně si to číslo koupím.
Prostě jsem si jen naházel nějakou družinu a šel to zkusit, jenomže u téhle hry to asi takhle nepůjde