Na různé nehody apod. jsem měl docela kliku, navíc mám dost tvrdou hlavu, takže mě jen tak něco neskolí, ale jako malý jsem měl prima příhodu, kdy jsem zahučel do stavební sondy a pomalu se propadával hloubš a hloubš. Je s podivem, že jako následek netrpím klaustrofóbií Tenkrát mě v tom kamarád nechal a utekl, od té doby nemám moc důvěru v jištění někým jiným apod., spoléhám se už jenom sám na sebe.
Začal jsem Score pročítat odzadu a zatím jsem spokojený. Rubrika o hardware je prima nostalgická a kluci vybrali dobře i jednotlivé kousky. Překvapilo mě ovšem, že výkon TNT2 posadili hodně za Voodoo 3, přitom v reálu nebylo Voodoo 3 zas o tolik výkonnější. Podle mě zapomněli, že krom bazmeku typu TNT2 Vanta tu byly plnohodnotné Ultra. Tam pak už záleželo jen na tom, pro co byla hra optimalizovaná - Voodoo 3 jasně vedlo v Glide a z něj se nově rodícím OpenGL, kdežto TNT2 lehce vedla v Direct3D a hlavně to byla karta, která už uměla nativně 32bit (v reálu tuším 24bit) barevnou hloubku. Ono se to nezdá, ale 16bit vs 32bit bylo u některých her opravdu znát, Voodoo 3 třeba v Unreal Tournamentu vytvářelo takové kovové odstíny, takže ta hra byla celkově do šeda. Voodoo 3 mělo výhodu v rychlosti převodníku, ale filmy na tom tenkrát snad nikdo na TV ještě nepouštěl, to přišlo až později a v tomhle byla na špici vždy ATI. Voodoo 3 však bylo spásou pro celkově pomalejší počítače, protože tahle karta uměla převzít dost výkonu na sebe, něco co dneska považujeme za samozřejmost , takže zrovna ten Unreal Tournament byl dobře hratelný třeba na sestavách s procesory AMD K6-2 (3) a Pentium II. Quake 3 to samé. Proto se tak dobře prodávala i ve verzích pro PCI. Škoda, že to pak šlo s 3Dfx tak z kopce. Dneska můžu mít ovšem dobrý pocit z nákupu GFX, protože v tom přeci jen pořád něco z toho Voodoo žije  |