To je právě zajímavé, co psali autoři remasteru. Původní verze se dá hrát prakticky do nekonečna, s tím, že po třetím kole již obtížnost nestoupá.
Je zajímavé, že nejen stoupaji HP enemáků, ale zkracuje se čas, který je nutný pro aktivaci některých síkrytů.
Hned na úvod hry je potřeba se do dvou minut dostat na konec a zmáčknout tlačítko, ve třetím kole se to nedá absolutně stihnout (zkoušel jsem asi dvacetkrát, včetně nejrůznějších variant).
Proto se rozhodli to po třetím kole takhle useknout. Je fakt, že jsem to nikdy tak dlouho nehrál. Ono totiž tím, že klasická verze má pouze kody do úrovní, tak jsem to po druhém kole (nejpozději) ukončil.
Na to, abych se dostal do tabulky nejlepších to stačilo bohatě.
Na Switchi mně to trochu mrzí. Myslel jsem, že dám ještě jedno kolečko, abych dosáhl na nějakých osm až deset milionů bodů a byl nejlepší a ono prdlajs.
Tenhle remaster na Switch má savepointy. V tom připomíná emulátor na SNES, který jsem kdysi měl, ale ten se ztratil v prachu dějin
(po letech jsem ho hledal, ale nedohledal).
I na trénink je to dobré.
To omezení má jistý smysl: dejme tomu, že s posledním bossem jsem měl problémy, přišel o téměř všechny životy, skončil s hrou ale na druhý den- kdy se mi vše rozleželo v hlavě- a přišel jsem na taktiku- tak jsem se vrátil. A za cenu pouhých tří životů jsem, ho porazil.
Na což jsem docela pyšný. Sice jsem zkoušel taktiku z longplay na youtube, ale ta (při tom, jak zesílil boss) je prostě nefunkční.
GODS je skvělá hry, v tom, že když jsem to hráál na dva osum šestce, tak stačilo se jen přiblížit k lebce co nejblíže a pak zuřivě mačkat útok a za po hooodně dlouhé době boss padl. Ve všech GODS co jsem hrál později tohle nikdy nefungovalo...
|
