| 2 Elemir: Jo, občas s Richmondem řešíme, zda by byly časáky i dnes stejně čtivé, pokud by tam psaly ty staré dobré redakce v čele s Andrewem a v podstatě dojdeme vždycky k tomu, že o čem by vlastně dnes psal? O těch hrách, které bychom stejně nehráli? Přes to se utěšuji tím, že Andrew byl prostě vtipný a bavili mě od něj snad i nejvíce recenze na propadáky, které si uměl vždycky dobře podat, tudíž uměl psát i o hrách, které bych nehrál. Otázkou je, jestli by mě bavila pochvalná recenze na hru, o kterou nemám zájem a těch je z dnešní produkce drtivá většina. A když se na 10 čísel Andrew a Ice vrátili po Papíkovské éře, bylo cítit ten drajv a jak je to hodně o tom, kdo to umí oživit. Na druhou stranu, dnes to jasně zabíjí internet. Doba, kdy časopis byl jediný hráčův kontakt s pokročilejší herní scénou jsou dávno pryč. Co nám kdysi dával starý Excalibur a později Score, to nám dnes dá internet a to až v přehnané míře, že je tím člověk vlastně přehlcen, že se cítí dokonce odpočat, když se od toho může na chvíli zcela oprostit. Se starými časáky to bylo naopak, byl to fajn únik od reality a člověk je kolikrát četl několikrát za sebou a snil. To už dnes není, kdo nezažil, nepochopí. |
Tohle vždycky budou hry, které by měl předvádět přímo někdo, kdo k nim má blízký vztah a zkušenost, ale z pohledu Stroje času a jeho publika je to zase hezká osvěta. 
Ale StriderCZ to zachraňoval, ve finále jsem rád, že se na tuhle hru dostalo.