Pro psaní příspěvků do Knihy návštěv je nově vyžadována platná registrace na Fóru (přihlašovací údaje pro Knihu návštěv a Fórum jsou identické).

Jméno
Heslo
Jméno: Ringo 29. 12. 2020, 18:52:08 delete
e-mail:
 
2Richmond: Ale jo, chyb bychom mohli najít spoustu, třeba i to hanění některých her z principu, aby to nevypadalo, že pochválí každý dungeon, takže když vysolili propadák pro Menzoberranzan a Anvil of Dawn, člověk se o ty hry přestal zajímat a zahrál si je až za 10 let v herním suchu a zjistil, že až tak špatné, jak psali, ty hry nebyly. Naopak zase kolikrát pochválili něco, co jsem pak musel mít a zjistil jsem, že to není až tak úplně pro mě (Powermonger třeba). Ale to jsou maličkosti a při kritice těchto chybek mě vždycky napadne: "kdo nic nedělá, nic nezkazí".
Jméno: Richmond 29. 12. 2020, 17:16:19 delete
e-mail:
 
Pro mě byl numero uno Excslibur od cca 10.čísla (zpětně jsem dokoupil i ty první černobílý a asi si to na radu Červa nechám svázat). Když pak vyšlo první Socre, tak jsem kupoval i to a sledoval brutální sešup kvality Exkáče po pár číslech. Score bylo pro mě prostě kult, konkurenční Level jsem občas taky kupoval, ale bral jsem to jako čtivo, když teda zrovna tam měli nějaké hry ke čtení Teprve později jsem ocenil Level, když už ale Score převzal Zvelebil. Ale to je jiná historie. Andrewa a Iceho jsem samozřejmě "uctíval" i když ted zpětně už mám na ně trochu jiný pohled, rozhodně to nebyli bezchybní autoři (spoilery jedna báseň, někdy vyloženě nepřesné informace, del mého koupená recenze na Inferno) atd. Ale mám je spojené s nejlepším herním obdobím, takže si to omlouvám
Jméno: Ringo 29. 12. 2020, 16:12:02 delete
e-mail:
 
Já jsem vyrostl na Excaliburu 11 - 20, pak jsem jej sice kupoval dále, ale logicky jsem po přechodu Anastasova a Eislera přešel ke Score a od té doby to byl pro mě časák číslo 1, ty ostatní byly až hodně vzadu. Excalibur jsem kupoval ještě do 49 čísla ze setrvačnosti, z Levelu jsem si koupil pár prvních čísel a byla to čistá kopie Score, tak sjem to přestal kupovat. Jenže ony ty první čísla Levelu byly docela ještě zábavné, jak tam psala čtveřise Beast, Shadow, Solver a Lachtan. Ale pak jim tam došlo k výměně šéfredaktorů a do čela se dostali Herodes a Průša a najeli na takový ten novinářský styl, který mě nebavil, tak jsem Level přestal kupovat. Bohužel ve Score taky došlo k výměnám, Ice a Andrew odešli a vzali to do rukou redaktoři, které Score za minulá léta přetahalo od konkurence. Bohužel to bylo trochu znát, přišlo mi, jakoby Score odešlo a četl jsem místo toho mix postandrewovského Excaliburu a Levelu. Šéfredaktoroval to Papík a začala to být taky tak trochu novinářská nuda. Pak se ale Andrew a Ice na 10 čísel vrátili a udělali z toho zase zábavné čtení. Jenže bohužel jen na 10 čísel. Pak je vylifroval Zvelebil a udělal z toho časák pro náctileté, respektive pro 12ti leté.to bylo počínaje číslem 79. z takovéhoto Score utekl i Michal Rybka a přešel do Levelu tam psal pak asi hodně dlouho. Jinak co se týče recenzí po obsahové stránce, to je přesně to, co dnes už nikdo nechápe. Každý chce jakési podrobné informace, ale o ně vůbec tehdy nešlo, šlo spíše o zážitkové sdělení redaktorů, že se setkali s tou či onou hrou a jaké z ní mají dojmy. To mi řekne mnohem více, než když někdo strojově začne popisovat hardwarové nároky, jak se to hýbe na té či oné grafárně a podobně. Cílem těch časáků v 90. letech prostě bylo zábavnou formou přinést tu jednu základní informaci, že ta, či ona hra, existuje. Nebyl internet, takže se to nešlo dozvědět jinak.
Jméno: Elemir 29. 12. 2020, 16:08:01 delete
e-mail:
 
To byla právě ta kultura Navnadit ostatní, že já už to mám a je to opravdu fakt skvělý ... nj, akorát že si u toho neuvědomovali, že ne každý má tak dobrý přístup k hrám a vůbec k zahraničním zdrojům. Anebo právě uvědomovali, tak to sloužilo jako čtení pro ty, co mohli o většině těch her jenom snít Jako recenze to bylo k ničemu.
Jméno: Ivan 29. 12. 2020, 14:56:20 delete
e-mail:
 
No je pravda, že jsem nějaký recenze od Anastasova četl až zpětně a upřímně.. No, jak jen to říct, o hře jste se nedozvěděli nic, což je pro mě u recenze dost klíčovej prvek.
Jméno: Elemir 29. 12. 2020, 14:05:31 delete
e-mail:
 
Level jsem jeden čas kupoval celkem pravidelně, bylo to v době mini Levelu, takže tam ani o přiloženou hru nešlo, ale jinak jsem samozřejmě kupoval jednotlivá čísla podle plné hry. Zpětně jsem pak třeba sháněl i nějaká stará Score právě kvůli plné hře, takže u mě to bylo tak půl napůl. Gamestar mám jen jeden a to díky krabici zbytků u Flashe v krámě. Jinak jsem prakticky všechno, co mi mohl nabídnout, už měl.
Jméno: Yuyana 29. 12. 2020, 13:54:37 delete
e-mail:
 
Chcete mi tu tvrdit, že jste nekupovali časáky náhodně podle toho jestli přiložená plná hra vypadala zajímavě?
Jméno: Elemir 29. 12. 2020, 13:32:56 delete
e-mail:
 
U mě byl první Level a to právě ono pověstné číslo 69. Asi nebýt toho vystaveného časopisu za oknem PNS stánku, tak herní časopisy ještě pár dalších let ignoruji. Bez ohledu na tu znalost pár názvů z devadesátek, tak u mě časopisy aktivně skončily u VTM a ABC

Oblíbenost Levelu u mě ovšem nebyla dána tím, že jsem u něj začal, ale při porovnání se Score té doby mi Score přišlo jak časopis puberťáků pro puberťáky (to už byl asi ten Zvelebil, pak jak psal Adam ta grafika apod.). Navíc jako plné hry tam vycházely DOSovky, které se válely na kdejakém abandonware úložišti, v tomhle byl Level pro mě více odpovídající. Pokud jde o plné hry, tak to ale podle mě nakonec vyhrál Gamestar, který měl bohužel jepičí život. Level pro mě skončil generační výměnou, kdy už jsem tak nějak usoudil, že už to není pro mě. Nepomohl tomu ani restart časopisu, i když teď tu mám díky Retronation jedno letošní číslo, které vypadá obsahově zajímavě. Taková alterace názorových blogů, leč bez možnosti diskutovat, takže taky nic pro mě.
Jméno: Adam23 29. 12. 2020, 11:34:30 delete
e-mail:
 
Level vs Score, dopisy Rybkovi!, plny hry na CD... (jen diky tomu jsem poznal tyhle super stranky, kdyz tak nad tim uvazuju)
Ja byl urcite Levelista, Score byl na me prilis kult osobnosti a recenzni ulety, a taky grafika Levelu mi sedla daleko vic.
Jméno: Ivan 29. 12. 2020, 09:16:18 delete
e-mail:
 
Téma by bylo asi fajn, já jsem nějaký souhrn našel až v bakalářské práci Jardy Möwalda, který se právě věnuje historii časopisů Level a Score.

Já Score nikdy nečetl, spíš Level, kde jsem to začal brát na lidech jako Fridrich, Herodes, Průša.

Score jsem začal vnímat až tak Tuček, Zvelebil, ale jak říkám, moc jsem mu nedal.
Jméno: Ringo 25. 12. 2020, 23:55:48 delete
e-mail:
 
2Elemir: Já mám vlastně už asi rok v hlavě článek na toto téma a rozhodl jsem se, že se do něj pustím Jako jasné, představit si to lze na základě třeba jiných nadšení do jiných věcí, ale je to tak trochu jako s tím Naganem, no. Ten autentický zážitek nelze nahradit představou, která nevzbudí tu mrazivou příjemnou emoci daného okamžiku, jako když u toho člověk je přímo. Třeba to soutěžení Score a Levelu, to je něco, co jsme prožívali s těmi časáky asi jako fandové Sparty a Slávie Dnes je to samozřejmě nepochopitelné a to je právě ta emoce, která už při těch představách chybí. A já třeba nemám ten problém na rovinu říci, že uznávám tu či onu, třeba i v něčem kontroverzní, osobu, i s tím vědomím, že si to třeba u lidí, kteří ji nějak nemohou přijít na jméno, pohnojím Samozřejmě vím, že tady u tebe se mi to nestane
Jméno: Elemir 25. 12. 2020, 22:48:15 delete
e-mail:
 
Já si dokážu tu atmosféru představit, ostatně něco podobného existovalo i v dalších zajmových činnnostech lidí (heh, což mi připomíná jeden metalový samizdat ), akorát já k tomu bohužel nemám ten vztah a Andreje si naneštěstí vybavuji jen z toho úhlu, co jsem již popisoval. U nás se hraní vyvinulo bez časopisů, vesměs šlo o zájmové kroužky mladých techniků, kam se to propašovalo a pak to hodně táhli ti, kdo měli první PC. No a samozřejmě záleželo na tom, co se hrálo a u nás to byly zrovna strategie. Éru návodů jsem třeba zažil až mnohem později s abecedaher.cz apod. Ostatně já znám Level vlastně už v jiné podobě, než se dříve časopisy dělali. Vím, že mezi Score a Levelem byla nějaká třenice, ale léta jsem netušil proč, protože by mi to tenkrát vlastně ani nedávalo smysl. Vím Ringo, že si fanoušek Andrewa, proto do toho nechci tak rýpat Ono je fakt, že tohle celé by bylo opravdu na delší diskusi, protože ty počátky "pařanství" u nás jsou samy o sobě zajímavé a někdy si říkám, že je trochu škoda, že jsem se narodil ve špatném kraji ... na druhou stranu, to "trochu škoda" je pro mě taky plus, protože jsem si prošel jinou cestou a přesto jsme se na jejím konci potkali
Jméno: Ringo 25. 12. 2020, 20:38:01 delete
e-mail:
 
Já ty časopisy první poloviny 90. let žral, skoro bych i řekl, kolikrát více, než ty hry samotné. Pamatuji si, jakjsme to rozebírali s kamarády, časáky se četly od datumu na obálce až po poslední reklamu na zadní stránce a to opakovaně, několikrát, mnohdy se z toho stala pravidelná četba před spaním. Rozebíraly se super vtipné hlášky, které pronesli Andrew a Ice v té či oné recenzi. Hodně těch her, o kterých se tam psalo, jsme tehdy ani neměli a byl to jediný zdroj informací o nich, žádné internety prostě nebyly. Ta partička kolem těch časáků to tehdy brala jako zábavu plnou her a srandy, patřilo to k tomu, vytvořili dojem (a vlastně to nebyl jen dojem) super party a zatahovali do toho čtenáře třeba jejich dopisy čtenářů a pod. Michal Rybka mimochodem začal ve Score, byl tam několik let, pak, když Zvelebil bodl kudlu do zad Andrewovi v létě 1999, tak se s Andrewem ze Score poroučel i Michal Rybka a přešel k Levelu. Bohužel ale už i pár let před tím nastával přerod těch časáků z pohodové atmosféry do tvrdého podnikatelského prostředí, které semlelo např. Iceho a tak na to tehdy zanevřel a odešel. Byl to prostě konec té zábavy, začala tvrdá a suchá práce ve jménu profi recenzí a suché novinařiny. Začala nuda v časácích a to mě pak přestalo bavit i číst. Mimochodem kdo si všiml potitulkové scény v Labůžu, tak ví, že jsem velký fanoušek Andreje Anastasova a jeho vtipného zážitkového recenzování her, netajím se tím.
Jméno: Elemir 25. 12. 2020, 19:36:11 delete
e-mail:
 
Hlavně těch herních začátků existuje několik variant i na ty devadesátky, já k těm časopisů vztah nemám, protože u nás se to prostě nenosilo. Excalibury jsem držel v ruce všehovšudy dva, a i tak si z časopisů vybavuji spíš Ikarii pro fantasy nadšence, protože takový třídní "kroužek" jsme v našich řadách měli. Mojí herní inspirací pak byli vlastně všichni, kdo už ty hry měli za sebou a mluvili (psali) o nich. Level u mě třeba začal až mnohem později a Michala si z fleku vybavuji hlavně kvůli tomu, že oba máme zálibu v hardware. Pavel Dobrovský je pak jasný, protože to dotáhl až k Retronation, ale přitom si ani jednoho už nespojuji primárně s časopisem. Lukáše Ladru asi paradoxně znám, ale z Travianu Tehdy jsem tedy netušil, kdo to byl.
Jméno: Yuyana 25. 12. 2020, 12:29:04 delete
e-mail:
 
Co se týče recenzí, nikdy jsem nesledovala jména, ale četla jsem mraky dezinformací ze kterejch bylo zřejmý, že autor hrál jen tutorial, a to ještě ne celej. Nakonec jsem tyhle věci přestala číst/kupovat kompletně, protože vymyslet si k pár fotkám lživej text umim taky, to nepřináší hodnotu.
Jméno: Yuyana 25. 12. 2020, 12:26:09 delete
e-mail:
 
Mě covid nehrozí, já jsem od přírody velmi negativní člověk... :-D
Jméno: StriderCZ 25. 12. 2020, 08:17:26 delete
e-mail:
 
Kontroverze okolo Andrewa jsem zachytil, nebudu komentovat. Každopádně recenze i návod na Albion jsou nezapomenutelné, ovlivnily mne na dlouhodou dobu. Za mne se jedná o to nejlepší, co kdy ve SCORE vyšlo.

Každopádně přeji všem hezké, bezCOVIDové Vánoce a Nový rok.
Jméno: Ringo 24. 12. 2020, 19:47:38 delete
e-mail:
 
Taky přeji všem hezké Vánoce.

2Elemir: Tohle celé je na docela složitější a delší debatu. Já na recenzích Andrewa a Iceho a celé té atmosféře rozverného pařanství první poloviny devadesátek, kde ani tak nešlo o pečlivé recenzování jak do katalogu, ale hlavně o to, přinést hráčům informaci, že hra existuje a jaké mají dotyční zážitky z ní, vyrůstal, Červ k nim tak nějak patřil, i když se staral o tu technickou stránku věci, často k nim přibyl v tiráži v seznamu redakce. Totéž Lukáš Ládra. Co se týče andreje, tak byl až natolik svérázný a nedostižný, že jej začali někteří hejtovat a kritizovat jej, kde to šlo. Co se týče smyšlených recenzí, tady nevím, nevšiml jsem si. Maximálně, čeho jsem si všiml, byly občas faktické nepřesnosti, kdy si třeba ShadowCastera spojil se světem Ultimy Underworld jen proto, že to distribuovali Origins. Podobných přehmatů má ve své recenzentské kariéře kde kdo.
Jméno: flash 24. 12. 2020, 16:43:36 delete
e-mail:
 
Hezke Vanoce a svatky vsem tady
Jméno: Elemir 24. 12. 2020, 13:39:18 delete
e-mail:
 
Jj, ŠTastný a Veselý

Ringo: Michal je hlavně hodně vidět, protože zůstal celkem aktivní (PCtuning, Retronation, Level apod.). Červa už musíš dneska znát, ostatně já se k němu a k Labůžu dostal taky oklikou (a to jsem tuším neznal tu přímou spojitost s herními časopisy). I když pokud jde o to nové, tady bych Červovi křivdil, on hraje i nové hry, akorát už to tak nepropaguje. Ice a Andrewa jsem nijak nezažil, Andrewa mám navíc dost silně spojeného se smyšlenými recenzemi, což mi zpětně přijde jako slušný faul. Tenkrát to zřejmě působilo vzhledem k té době jinak, ale to je přesně to, co šlo mimo mě, takže to posuzuju čistě současnou optikou. V podstatě to adorování Ice a Andrewa tedy taky nechápu Naopak Červ mi začal být sympatický díky tomu, že jsem ho mohl skrze Labůžo víc poznat, takže k němu jsem si tu cestu našel.