Návrat k některým vykopávkám se fakt vyplatí. Tak jsem se v posledních dvou měsících vrátil k jedné staré záležitosti, kterou jsem v devadesátkách tak nějak dohrál, na PC, ale něco tomu chybělo. A tak jsem sáhl po Amiga verzi s tím, že to dojedu pořádně. Tedy všechny mapy. Tou hrou není nic jiného než Powermonger a právě mi chybí z těch 195 map dojet už jen 27 a budu to mít dohrané tak, že všechno (k dohrání hry samotné není povinné dojet všechny mapy, ale hráč se hodně ochudí). Tím, co jsem v kdysi nedohraných mapách nyní objevil u mě hra neskutečně stoupla. Takže ono opravdu neplatí, že staré hry je dobré nechat jen v dobrých vzpomínkách, naopak, u mnohých člověk zjistí, že jsou ještě lepší, než si tehdy myslel. Možná díky tomu, že člověk v pozdějším věku nestřídá už tak ty tituly jako dříve, kdy si za den zahrál i 10 her, aby je všechny ozkoušel, a věnuje se nyní jedné pečlivěji, protože ví, že za ten den nebude mít čas jich hrát nějak enormně více než jednu, max. dvě  |
