Po 11,5 hodinách jsem se konečně dostal do Anglie. Šlo by to bývalo rychleji, ale chtěl jsem si nejprve co nejvíc projít lokace v Norsku (poklady, mystéria - takový druh vedlejších úkolů a sběr mapek). Zůstalo mi jen jedno mystérium kvůli vysoké obtížnosti a nedostupná lokace na severu (asi se odemkne časem). Paradoxně toho v Norsku moc dělat nejde, je to úplně jiný přístup než v Origins nebo Odyssey, kde plno bodů na mapě mělo nějaký smysl. Tady je toho opravdu plno plonkového. Příjezd do Anglie byl celkem zajímavý a začínám mít pocit, že se můj dojem z Valhally přeci jen má šanci vylepšit - anebo je to prostě jen tou prozářenou letní krajinou (Norsko bylo jen sníh a skály). Příběhově to taky zapadá. S porážkou klanu, který stál za smrtí Einarových rodičů, pomůže klanu Havranů král Harald. Jenomže to nebylo tak úplně zadarmo. Harald by rád sjednotil klany napříč Norskem a při tom se samozřejmě stal králem všech. Sigurdovo otci, králi Havranů, se ta myšlenka zalíbí, protože v tom vidí potenciál a tak před Haraldem poklekne a nabídne mu své služby. Sigurd tím automaticky přijde o nárok na trůn, protože jeho otec Stybjorn se tímto aktem stal poddaným Haralda. No a jelikož Sigurd přišel o svou budoucnost krále, což se mu samozřejmě nelíbí, tak se rozhodne začít znova někde jinde - v Norsku to nejde kvůli Haraldovi, tak se rozhodne pro Anglii. Einar odchází s ním, aby na něj dohlédla. Chvilku jsem zvažoval, že bych se nakonec pustil do deníčku, ale za to to asi opravdu nestojí. |